Latinskoamerické tance

Latinskoamerické tance jsou podstatně mladší a ono období kvasu teprve končí. Vždyť program této disciplíny se ustálil až v 60.letech minulého století. Latinsko-americké tance stejně jako doprovodná hudba, vždy překypovaly rytmickou pestrostí, nezkrotností, temperamentem a obrovským citovým nábojem. Latinsko-americké tance jsou uvolněnější nejen v držení párů, ale i v oblečení, pohyb je možný nejen na místě, ale i do prostoru a hudba je velmi rozmanitá. A opět se jednotlivé tance samy představí.

 

Samba - první latinskoamerický tanec
" Proslavila jsem svou vlast ještě víc než káva. Brazil - Rio de Janeiro - Copacabana, to je moje adresa. I když kořeny mám v Africe. Z původních rituálních tanců jsem si ponechala vášeň a živočišnost. Postupové kroky, poskoky, valení a kolébky, které mi dovolují pohyb po celém parketu, zpracovává každá taneční škola v mé vlasti po svém, ale bouncing - zhoupnutí v kolenou doprovázené pohybym kyčlí vpřed a vzad, je všude mým poznávacím znakem a pěkně si s ním pohrávám. Používám nejvíce rytmických obměn a mou specialitou jsou tříkrokové variace."


Chacha - druhý latinskoamerický tanec
" Škoda, že nemáte trpělivost a zkracujete mi jméno o třetí -cha. Slova cha-cha-cha ( čačača ) svým zvukem doprovázejí můj základní přeměnový krok a určitě je v mé hudbě dobře rozeznáte. Rytmická jednoduchost i moje mládí ( jsem ze všech současných tanců skutečně nejmladší ) mi dovolují být bezstarostná, svěží, lehkomyslná, mít radost nejen z pohybu, ale i z flirtování a koketování. Nohy, paže, ruce a prsty, celé tělo, dokonce i oči hrají v ustavičném pohybu. A pohyby kyčlí podtrhují můj kubánský původ."


Rumba - třetí latinskoamerický tanec
" Můj vznik je trochu nejasný a moje jméno dříve patřilo někomu jinému. Dokonce i stylů jsem měla více. Současný kubánský styl mi paradoxně dali až po mém zabydlení se v Evropě francouzští učitelé tance žijící v Londýně. Charakteristickým se pro mě stal pomalý krok, který se tančí přes hranici taktu ( na dobu 4-1 ). Horká atmosféra kubánských tančíren dala vzniknout mému základnímu pohybu kyčlemi, který je výrazem erotického lákání i dobývání, ale i hrdosti a vznešenosti. Nevím, jestli ke škodě, nebo užitku, bylo vše postupně přetaveno evropskou stylizací na show pro diváky."


Paso doble - čtvrtý latinskoamerický tanec
" Jako jediný nevycházím z černošské kultury, ale mám kořeny ve Španělsku. Býčí zápasy a flamengo vytvořily moje odlišné postavení, základní kroky a celou atmosféru tance. Výjimečnost podtrhuje i doprovodná hudba, která má svou ustálenou strukturu s typickými korunami, vytvářející iluzi určitého příběhu. O mé specifičnosti svědčí i to, že tanečníci mě nejraději tančí na stále stejnou hudbou - Espaňa Cani. Základní prvky jsou inspirovány pohyby toreadorů. I názvy figur jasně ukazují, co který pohyb a figura představují."


Jive - pátý latinskoamerický tanec
" Je neuvěřitelné, co dokázalo v monotónních rytmech severoamerických černochů pouhé přesunutí důrazu z lichých na sudé doby. Akrobatické kousky jsem ponechal specialistům a využil jsem nové krokové techniky pro obohacení svého repertoáru. Porotci rádi vidí, když mne tanečníci dokážou předvést ve více stylech a umějí mé jednotlivé kořeny použít podle typu doprovodné hudby. Být tvrdý a důrazný rock-and-rollu, měkký a kočkovitý ve swingu. A protože bývám posledním tancem v soutěži a jsem fyzicky velmi náročný, trvám na tom, aby páry měly výbornou fyzičku."

Čerpáno z knihy "Sportovní tanec" - Petr Odstrčil